Pár rad k pěstování

Moto: "Pěstovat Lithopsy není těžké, ale chce to praxi a nejdůležitější je zalévání." 

Půda

Lithopsy většinou rostou v půdách převážně minerálních s minimem organické hmoty a s vysokou propustností. Na jiné parametry asi Lithopsy vázané nejsou, jelikož rostou na všech možných podložních horninách. Zdá se však, že preferují světlé povrchy, které se přímém slunci méně rozehřívají. 

Doporučované půdní směsy:

A) 3 díly jílu, 3 díly pemzy nebo strusky, 1 díl jemného šterku
B) 1 díl rašeliné směsy, 2 díly jemného štěrku nebo pemzy
C) 1 díl kokosových vláken, 1 díl perlitu
D) 1 díl země ze zahrádky, 1 díl písku, trochu antuky

Jak je vidět z různorodosti návodů důležité asi není z čeho substrát přesně je složen, ale hlavně musí být vysokou pórovitost (vzdušnost) a propustnost a malý podíl humusu a jiných organických látek.

Lithopsy lze úspěšně pěstovat i na čistě minerálních substrátech (čistý hrubý písek či hrubozrnný agroperlit) se zálivkou živnými roztoky.

Světlo a vítr

Lithopsy jsou rostliny velmi světlomilné, což jistě nikoho nepřekvapí. Dalším vlivem na jejich růst jsou teplé větry vanoucí v jejich domovině pravidelně, zejména na jaře a na podzim. 

Teplota

Některé druhy snáší i nízké mrazy přibližně do 4 ºC. Denní teploty v létě překračují 30 ºC, zimní průměrné teploty jsou okolo 12 ºC s ročním průměrem mezi 15 a 20 ºC.

Zálivka

Je nejdůležitější parametrem pro pěstování Lithopsů. Na jaře a na podzim je nutno zalévat 1 za týden či s ještě delší periodou, vždy když je na rostlinkách vidět vysušení. Na začátku zimy zálivku úplně omezit a až do konce zimy nezalévat. Pouze v případě, že rostliny vypadají velmi seschle, trochu zalít. Ale opatrně v zimě probíhá přelévání listů. Zálivka tento proces zpomalí. Na konci zimy (po vyklubání nových listů a sesychání starých) lze rostlinky trochu zalít. Po zimě pak rostlinky 1 či 2 krát vydatně zalít.

Pokud rostliny zaléváme zálivka by mělo dostatečně provlhčit celý kořenový systém. Další zálivka by měla následovat do proschnutí substrátu, popřípadě povadnutí rostlin (rostliny se zvrásní u Lithopsů to je nejlépe vidět na bocích rostliny (pokud však nejsou pod zemí)). Zálivková voda by měla být měkká - nejlépe dešťová. Tvrdá voda "dělá" na rostlinách po uschnutí mapy, které můžete na některých mých rostlinách vidět. Které se však po zálivce měkkou vodou rozpustí a zmizí.

Pěstování

Lithopsy jsou rostliny nenáročné na péči. Pro co největší úspěšnost pěstování je nutno napodobit podmínky jejich původního výskytu, kde letní teploty se nejčastěji pohybují mezi 20 - 25 ºC a zimní 10 - 15 ºC. Tyto teploty jsou nejspíše jakési průměry, jelikož Lithopsy snáší i teploty nad 30 ºC, ale i teploty pod bod mrazu (přibližně do -4 ºC). Místo by mělo být i dobře větratelné a osvětlené. V případě nedostatku světla budou rostlinky vytahané, barevně nedostatečně vyvinuté a nebudou se chtít držet v blízkosti povrchu. Nejdůležitějším parametrem pro správné pěstování je však správná zálivka, protože většina druhů (obdobně jako kaktusy) má výraznou periodicitu růstu a vyžaduje klidové období s velmi omezenou či úplně bez dodávky vody.

Rozmnožování

- vegetativní

Prý to jde i u Lithopsů. Ve vegetačním období se ho část uřízne, rána se nechá zaschnout (týden) a pak se dá zakořenit do vhodného a vlhkého substrátu.  (Bez záruky - toto jsem nezkoušel.)

S čímž však mám zkušenost: na jeden z mých Lithopsů spadla jiná rostlina (Tilansie) a úplně mu rozdrtila obličej. Rozbité kousky jsem se pokusil zakořenit, avšak bez úspěchu. Rána zaschla a invalida roste dál. Po straně mu vyrazily asi nové listy, zatím však vypadají jako trubičky.

- množení semeny

Je poměrně lehkou záležitostí, vyžaduje však dostatek času, píle a trpělivosti. V minulém roce jsem se o to pokusil s druhy, které jsou vyjmenovány u mých exemplářů, ale nemají obrázek, jelikož v době fotografování byla ještě miminky v zavinovačce. FOTO.

Z 13 souborů semen (co soubor to 20 semen):
- 2 soubory nevyklíčily vůbec,
- 1 soubory vyklíčila pouze jedna rostlinka,
- u ostatních souborů vyklíčilo 2 až 11 rostlinek.

Celkem z cca 260 semen vyklíčilo 61 rostlinek (23%). Což tedy není příliš mnoho. Do dnešního dne jich přežilo 38. To, že některé rostlinky uschly bylo způsobeno asi příliš prudkým sluncem. Jelikož, jak jsem se dozvěděl později malé semenáčky světlo a teplo příliš nemilují. Takže příště je z jižní strany domu přesunu na východní či západní. Všechny rostlinky vyklíčily v průběhu 14 dnů. Podrobnosti o výsevech Mesemb lze získat z článku p. Pavelky a p. Podešvy viz oddíl literatura
a seriálu, který na internetu publikoval p. Tomek